Roverky 25-26.02.2012

27.02.2012 16:48

Vyjel jsem sám na Roverky v sobotu ráno autem. Zaparkoval jsem na Hvězdě a vydal se směrem na Key Way. Zvolil jsem zkratku přes pole což nebyl zas tak dobrý nápad. Pole pomalu rozmrzalo a bořil jsem se do hlíny na polní cestě zase hromady sněhu všude mokro. Prostě špatná volba. Boty jsem musel nakonec čistit ve sněhu. Došel jsem ke Stříbrnýmu vrchu trochu se prošel po skalách a následně dorazil na Key Way. Už tam u ohně seděli kamarádi a vařily snídani. Po desáté začaly přicházet Roverští Patrioti, kteří zde měli sraz. Pozdravil jsem se s nima a po chvilce vyrazil dál.Prošel jsem Nad vlhošským dolem kde jsem zvolil svoji první teréní zkratku. No a vyšel jsem po nějakém tom bloudění roklema úplně jinde než jsem očekával. Hned jsem zahrabal v batohu a vyndal kompas. Příště už si dám pozor! Zorientoval jsem u mapy se a ejhle vyšel jsem tak kde jsem předpokládal u Berušáku.Dále jsem pokračoval kolem lesní studny na Heřmánky. Můj cíl byla kamenná studánka. Od té jsem se vydal přímo kopec nekopec směrem na Martinskou stěnu. Směr jsem udržoval odhadem a nebyl to žádný problém jen ty výstupy vzhůru byly náročnější. Odměnou byly následné výhledy na Vlhošť a kopečky v dálce. Pak jsem přešel martinskou stěnou na západ a vydal se hledat Kodiak. Po teréním pátrání jsem ho nakonec našel i když jsem se kněmu dostal zezdola! Nono prostě jsem tam dlouho nebyl. Následovala cesta na Kostelec a následné těžké okolní teréní hledání neznáma....... Nakonec jsem objevil to co jsem objevil a to co jsem chtěl objevit jsem neobjevil. Sil notně tímto ubilo. Vydal jsem se na R7D s možností přespání. Na ranči byli lidičky , přisedl jsem uvařil čas a popovídal si. Byl mezi nima přítomen jeden ze zakladatelů R7D. Nakonec dorazily také Roverští patrioti, měly stejný napad s přespáním zde, ale nakonec šly jinam. Následoval jsem jejich kroky a strávil krásný večer v jejich společnosti se zvuky trampských kytar a zpěvu. Druhý den po snídani jsem se rozloučil a vydal se na svoji cestu. Můj cíl okolí Kostelce a jeho teréní tajemsví. Nakonec jsem našel co jsem hledal až jsem si z toho musel u ohně usušit boty. Pak jsem se vydal směr Kodiak hledat další srub. Sice jsem byl přírodou obdařen krásnýmy výhledy a náhlou sněhovou bouří leč srub nikde. Snad příště. Čas pokročil a musel jsem se vydat k autu. Směr Husa a výstup na ní. Ty krásné železité pískovce, žluté turistické značky husí cesta a vyjeté pískovcové koleje no prostě zdejší klasika.  Pak už mě opět ovládla touha po hledání takže jsem se znovu ocitl v těžkých teréních lokalitách na strmích svazích zdejších skal na kluzkém zasněženém lesním podloží a nenašel opět to co jsem hledal. Vylezl jsem překvapen pod Husou a vydal se tentokráte ve svém dejaví definitivně směrem Stříbrný Vrch a Hvězda. Cestou jsem přeci jen podnikl ještě jednu teréní zkratku, která se mě tentokrát vydařila a já  díky tomu poznal rozdíly ve zkutečnosti terénu a mapy, která mojí cestu provázela. Od lesa jsem už zkratky přes pole nevyužil. Kraj pole se změnil skorem v potok a na rozcestí ve Vlhošském dole dvě jezera vznikly. Napříště vězte, lépe se vybavím a lepší mapu si připravím. Dle mapy na seznamu jsem nachodil cca 27km , ale musíte si uvědomit , že to nebere v úvahu terén! Je to znát nožičky mě ještě bolí. Těším se brzy na návrat do této krajiny a setkání s kamarády u zdejších ohňů. Ahoj Karel.

 

Fotky z tohoto vandru        http://osamelci.rajce.idnes.cz/Roverky_25.02.2012/