Roverská chvilka poezie.

Karel | 06.02.2012

Na Šanci jsem krásně spinkal
Kopákovo chrápání jsem chápal
Do zad mě tlačilo dřevo , ale přesto v chatičce veselo bylo
Ranní mrazíček nás olízl a vítr nám tváře prořízl
Sluníčko vše pak zahnalo nastalo kouzelný divadlo
Celý den byl jak malovaný
Údolím a roklinami prokládaný
Tudy se prý sejít nedá , leda Kopák s Karlem teda
Na Key Way vedro bylo, kytarou se pak chvíli žilo
Na řadu pak přišel Vlhošť, krpál strmý velký panoš
Pak nakonec u Jezevce viděli jsme daleké kopce přece
Sluníčko jak zapadá, jééééééé to byla paráda
Večer hezky při měsíčku zpěv se linul z převísečku
Karel, Kopák, Kawi a Termit čím se teďka budeme krmit
Dáme si théé se slivovičkou do spacáku jsem šel šiptičkou
V noci slyšel jsem hýkání kopčíčka , ráno byla velká snídanička
Kopec rychle vyběhneme a tajemný kameny vzhlédneme
Pak už jen z toho kopce dolů, júúú ta skluzavka dolůůůůůů
Kolem Hvězdy hlubokou temnou roklí jdeme, skalní obydlí oběveme
Pak už rychle na vláček, aby nám neujel rošťáček
Ujel nám ten kovový prevít půjdeme si do hospůdky ulevit
Cesta domů byla dlouhá jako naše po domově touha.

Přidat nový příspěvek